publikováno: 17.03.2025
Možná vnímáte Den sv. Patrika jako irskou či anglickou specialitu, ale čím dál víc se zabydluje i v našich končinách. No - spíše v našich hospodách. :-)
Den svatého Patrika byl ještě nedávno spíše náboženským svátkem: podle legendy tento duchovní obrátil v pátém století Iry na křesťanství. Oslavy svátku časem zdomácněly téměř po celém světě.
Přesnou dobu narození a úmrtí sv. Patrika (původním jménem Maewyn Succat) se historikům určit nepovedlo, předpokládaný den jeho smrti je ale právě 17. březen. Ulsterská kronika udává rok narození 387 a rok úmrtí 461, obě data však byla zpochybněna.
Každopádně se někdy na konci 4. století narodil římsko-britským rodičům do dobrých poměrů, jeho otec Kapornius byl římským prefektem. Žili pravděpodobně na západním pobřeží britského ostrova, které bylo mezi roky 43 až 410 pod kontrolou římské říše.
I když měl za otce diákona a dědeček Potitus byl dokonce knězem, mladík vřelý vztah k víře „nezdědil“ a žil spíše světským životem, dokonce velmi lehkomyslně, jak o tom sám později píše ve svém Vyznání.
Coby šestnáctiletý byl unesen piráty a prodán jako otrok do Irska, kde pásl ovce. Právě tehdy našel útěchu a naději hlavně ve víře. Po šesti letech se mu povedlo uprchnout, cesta domů ale neproběhla bez útrap: byl na ní ještě jednou zajat, tentokrát na 60 dní.
Když po několikaletém hledání opět našel svou rodinu, dal se na duchovní cestu: stal se mnichem a žil nějakou dobu na Lérinských strovech u Azurového pobřeží. Později byl vysvěcen na kněze i na biskupa a odebral se na pouť do Říma, kde ho papež sv. Celestin pověřil hlásáním evangelia v tehdy pohanském Irsku.
Na zeleném ostrově, který mu byl v minulosti vězením, pak 30 let působil jako misionář, který se významně zasloužil o rozšíření křesťanství v celé zemi. Obyčejné lidi i panstvo si údajně dokázal naklonit laskavostí a přátelským chováním, na konci jeho mise tak přijala křesťanství téměř celá země.
Styděl se prý za své chabé vzdělání, i tak ale pokřtěné učil číst a psát, nejschopnější z nich světil na kněze. Byl také zapáleným bojovníkem za svobodu a jedním z prvních kněží, kteří v západní Evropě veřejně nesouhlasili s otroctvím.
První svátek sv. Patrika se nejspíš paradoxně neslavil v Irsku, ale pravděpodobně v Bostonu roku 1737 irskými emigranty, kteří si s oslavou světce zároveň připomínali své národní tradice a zvyky.
Den svatého Patrika se kromě Irska slaví také ve Velké Británii, v USA, Kanadě či Austrálii – tedy v zemích, kde žije mnoho lidí irského původu, kteří sem přesídlili hlavně po velkém irském hladomoru v 19. století.
Slavnosti si ale oblíbili i obyvatelé mnoha evropských zemí a z původně křesťanského svátku se den svatého Patrika postupně přeměnil na bujaré oslavy irské státnosti a kultury, kdy se nazeleno zbarví vše možné: od jídla a pití až po řeky a nasvícené budovy.
Do roku 1970 se tento den slavil jako striktně náboženský svátek, restaurace a hospody byly tedy ten den v Irsku zavřené. Pití alkoholu se k oslavám připojilo až později, když se stal 17. březen v Irsku státním svátkem.
K tomuto dni neodmyslitelně patří Shamrock čili zelený trojlístek, který je dodnes jedním ze státních znaků Irska. Podle legendy ho totiž sv. Patrik používal jako pomůcku pro výklad o Svaté Trojici: jako má jeden stonek jetele tři lístky, tak jediný Bůh má v sobě tři osoby - Otce, Syna a Ducha Svatého.
Symbolem svátku i Irska je sytě zelená barva: díky vydatnosti srážek právě jí místní krajina oplývá. Se svatým Patrikem coby patronem Irska je ale spojována i barva modrá: světec bývá zobrazen v modrém hávu a státním symbolem Irska je zlatá harfa na modrém pozadí.
K těmto oslavám patří i tradiční pochoutky – kromě nejrůznějších jídel obarvených nazeleno je to třeba silně nasolené hovězí maso se zelím a brambory. Mezi další tradiční irské pokrmy patří například klobásy s bramborovou kaší, vařená šunka, pastýřský koláč, bramborový chléb či masový pudink.
K jídlu a veselí se tradičně popíjí například černé pivo stout (celosvětově proslulá je značka Guiness) či whisky. Oblíbené na zeleno obarvené pivní speciály jsou až vynálezem moderní doby, který má původ nejspíš v Americe.
Tento světec, který je kromě Irska také patronem Nigérie, údajně chrání před hady i strachem z nich. Pod patronátem má také inženýry, kadeřníky, kováře, horníky, bednáře a zajatce. Chrání také dobytek, a to jak proti nemocem, tak proti obtížnému hmyzu. Je bojovníkem za duše v očistci a proti zlu.
Den svatého Patrika se slaví coby státní svátek v Irské republice, Severním Irsku, na ostrově Montserrat a v kanadské provincii Newfoundland a Labrador.
Zdroj:
https://www.novinky.cz/clanek/historie-den-sv-patrika-17-brezen-se-nese-ve-znameni-zelene-barvy-nejen-v-irsku-40354168